Zakmitati (se
Zakmitati (se), zakmitati (se); zakmit- nouti (se), zahmitnouti (se), tnul a tl, utí = rychle se vyjeviti a zmizeti, schnell wie der Blitz sich vorüber bewegen. — se jak kde: mžikem (bleskem) se zakmitne paprslek na stržinách. Č. Z-tl se blesk v oblaku, po stěně. Myšlénka se mi v hlavě zakmitla. Dch. Tam v strmé výši zakmitla se mezi hroty hlava. Kká. K sl. j. 114. Kol rtů za- kmitlo se stáhnutí. Šml. I. 24. Snivá hvězda večerní z-la nad vlnou jezerní. Čch. Mch. 59. — čím. Z. ohněm, hořící metlou, schwin- gen. Us. Tč. — kudy. Zakmitlo se mu cosi hlavou. Šbr. Zaj. kr. Vác. 743. Král se díval právě z okna, když se mu stříbrohřívek přes cestu zakmitl. Němc. I. 30. — se kam od- kud. Zakmitl se blesk do světnice, z oblaku.