Zákonník
Zákonník, zákoník, a, m. = v zákoně (duchovním) zběhlý, der Schriftgelehrte, Pha- risäer, Gesefzgelehrte, Gesetzverständige, Lehrer des Gesetzes. Jg., Dch.. Šd. Z-ci = učenci národa židovského vykládáním zá- kona se zanášející. Sš. Sk. 46. U židů z-ci = učenci bádáním a vykládáním zákona se zanášející a strážcové náboženského a národního vědomí a vzdělání. Sš. J. 26. (Hý.). Z-ci, jimž jest řekl spasitel. Hus. I. 87. — Z. = zákona datel, der Gesetzgeber. Ps. ms. — Z. = vyslanec, der Gesandte. Ps. ms. — Z. = řeholník, der Ordensmann, Mönch. Bel., Arch. IV. 262., BN., Dal. 158. Muož-li z. zbožie sobě kúpiti. Arch. I. 432. Světí zákony ustanovili, aby z. nic svého neměl. Št. N. 77. Kněze Henzlíka a z-ka z Říše. Půh. II. 83. — Z., u, m. = kniha zákonů = z rozkazu moci zákonodárné sestavená a vyhlášená soustavní sbírka jednotlivých usta- novení právních, aby jí spravovaly se správní poměry obecného života, das Gesetzbuch. Vz Š. N. Z. občanský, bürgerliches Gesetz- buch, trestní, Strafgesetzbuch, J. tr., Šm., říšský, das Reichgesetzblatt, zemský, Lan- desverordnungsblatt, Us., trestní důchodkový, Gefällsstrafgesetzbuch, Šp., vojenský, das Armeeverordnungsblatt. Čsk. Z. salický, ri- puarský, burgundský, visigothský. Vz Šmb. S. I. 439.