Zakouti
Zakouti, zakuji, ul, ut, utí; zakovati, zakovávati. — co: díru (kovaje zadělati, zuschmieden, vermachen, fest zuschlagen), Ros., koně (hřebíkem do živého zajíti a hřebík v rohu nechati; zajmouti koni — do živého hřebík zaraziti, ale jej vytáhnouti, ein Pferd vernageln). Ja. — co čím: oštěp hrotem zakovati, L., hřebík kladivem koni do rohu z. — koho kam. Teba v otrocké zakula okovy. Nitra VI 12. — co komu. Kovář mi zakul koně. Us. Šd. — co komu kam. Zakujte mi v uši kámen, nech ne- slyším píseň o něm. Ps. sl. Šf. I. 143. Z. hřebík do železa, zloděje do želez, do pout. Us. Národ naozaj vzdelaný nedá sa zaviesť do temnosti a zakovať do rabstva. Phld. III. 2. 172. — kdy kam. Sok ohavný za- koval ho v spánku do pút nezbedných. Na Mor. Tč. — jak. Ach, cos udělal Janóšku, že tě zakuli za nožku. Sš. P. 569. Z. ně- koho na nohách a rukách. Hol. 391. Do- lanský kovář zakul mi koně na tři nohy. Kmk.