Zakrákořiti
Zakrákořiti, il, ení = zakrákorati, za- hovořiti si, ein wenig reden, plauschen. — kde. Ráz voľačo na strome zakrákorilo. Dbš. Sl. pov. I. 537. — se. Vraťmeže se ale, kde sme sa zakrákorili (zahovořili, kde jsme přestali mluviti). Chlpk. Dram. I. 85. Kýho paroma! Skoro by som si obed za- meškal, tak sme sa zakrákorili. Ib. II. 29. (Šd.).