Zakroutiti
Zakroutiti, kruť, kroutě (íc), il, cen, ení; zakrucovati = zatočiti, um-, ein-, verdrehen, ver-, einschrauben. — co : koho (zahamovati). Slez. Šd. Vták zakrútil koleso (udělal ve vzduchu kolo). Dbš. Sl. pov. III. 7. Bystrý zakrúti zrak a najdáľ svetlama patrí. Hol. 133. — co, se komu: hlavu, krk, Ros., D., vlasy. Us. Ale ona povie, že sa bojí nachýliť, že by sa jej hlava zakrútila (zatočila). Dbš. Sl. pov. I. 208. Ale Vila nádeju nedá ľubosti, ktorej raz sudba bľadá ukrutne hrdlo za- krúti. Sldk. 318. Já těm pánům zakroutím kohoutky. Němc. Nestojí za to, aby mu chřtán zakroutil. Us. Hnšk. Však ti proto krk ne- zakroutím. — (co) čím. Z. hlavou. Šml. Zadíva sa, zakrúti hlavou, keď vidí, že je celá merica maku z prosa povyberaná. Dbš. Sl. pov. I. 443. Z. něco rukou, želízkem. Us. — co kam: vlasy clo papíru. Us. Od- lomila si v tej hore jednu Halúzku a zakrú- tila si ju pekne do šatôčky. Dbš. Sl. pov. III. 92. Drž hubu, sice ti ji do tejle z-tím. Us. Hlavu si ještě lepšie do peřin zakrúti. Lipa IL 325. Soli a chleba zakrúcajú do plienok (svazují do uzlíčku v šátku). Dbš. Obyč. 6. — kde. Vozen na cestě z. (zarej- dovati). Na Ostrav. Tč. Až se mně z toho u žaludku zakroutilo. Mor. Šd. Zletel hore v šíre kraje neba a nad svetom kolesa za- krútil ; Raz zakrúti sa nad ním havran, zlie- tne dolu, uchytí mešec a poď, odkiaľ pri- letel. Lipa I. 132., Dbš. Sl. pov. IV. 40. Letí orel Had šuhaja v kraje Neba velikého, zakrúti sa nad očkami šuhajíka ztrápeného. Phld. III. 473. — se kam. Nemá Nádeje sokol lapený, že sa zakrúti nad skalné steny a zatočí si kolesa. Čjk. 53.