Zalehnouti
Zalehnouti, ul, ut, utí (zastr. zaléci, zalehu), zalehl, ležen, ení; zaléhati, zalíhati, zalehávati = za něco lehnouti, sich wohin legen, hinter etwas sich legen; zastoupiti za něco, hinter etwas sich stellen o. lehnen; zacpati se, zavříti se, verstopft o. versperrt werden, stocken ; pevně se uložiti, zalíhnouti se, sich wo recht einlegen, sich einnisten, entstehen, ausgebrütet werden; se = zaro- diti se, ausgebrütet o. erzeugt werden. Jg. — abs. Nevím, kam zalehnul (kam se po- ložil). Ros. Zvěř zalehla (ulehla, aby si od- počinula nebo skonala). Šp. Dvéře zalehly (vlhkem). Us. Dch. Zalehl (roznemohl se, ist krank geworden). Na Mor. a Slov. Šd., Tč. Zalehovati, kränkeln. Tč. Bylo tam křiku, až uši zaléhaly. Us. Šd., Sk. Však on tam nezalehne (nezůstane). Us. Tu sa ztrhne okolo stromu veľká zima, až tak opekalo, hmla a tma zaľahla a do okola všetko samý ľad. Dbš. Sl. pov. I. 224. — co. Ale môj statok musí predsa na pašu. I vypustil ho von. Čriedy, hrdle vyhrnuli sa, len tak za- ľahli zem. Dbš. Sl. pov. VII. 88. Snaď by sa aj mohlo nejak prihodiť, že by sem ne- práteľa vojsko s valnou přišlo mocou a devínske celky zalehlo múry a pod vysokou za mnohý čas meškalo hradbou. Hol. 183. Ředkev všecko ztráví a sama žaludek za- lehne. Č. Bídné světa zboží zalehlo jest cestu Kristovu. Hus. I. 410. — kam (s čím). Zalehl s boucharkou za strom a střelil. Ros. Viděli jste to, jak zalehla do vody, do skle- nice (jak si přihnula). U Dobrušky. Vk. Když jsem se koupal, voda zalehla mi do uší. Us. Šd. Zaliahli sa mole do hrudy sýra v komore. Zbr. Báj. 45. Tu sa z razu strhne víchor, tma po samú zem zaľahne, začne sa krížom krážom blýskať; Tu ako tristocentový ka- meň zaľahlo na mlynárovo srdce a strach ho nadchodil veliký; Hustá tma zaľahla už teraz na celú krajinu. Dbš. Sl. pov. I. 273., II. 15. V. 41. (Šd.). Ťarcha na dušu zaľahne tesne. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — komu: za- léhá mi ucho. Jg., Lk. — komu kde. Za- lehlo mi v uších. Koll., Bkř., Phld. III. 529., Hdk. C. 232., Sš. Sm. bs. 215., Šd. V ně- kterém uhelném sloji zaléhají jalové pro- plastky, in manchem Kohlenflötz sind taube Mittel eingelagert. Hř. To mu dobře zalehne v žaludku. Us. Šd. Zalieha bozia kliatba na našom dome. Zátur. Priat. I. 12. Zalehlo učení v hlavě. Us. Rgl. Uhři všichni zase zpátkem se navrátili a pas u Novej vsi armadě zalehli. Kron. Uher. Hrad. Tč. — komu co. Tesknosť mi hlavu zalehla. Jg. Z. ně- komu cestu (položením-se zavříti, zastoupiti, zameziti). Tur. kron., Br. Z. komu místo, postel. Us. Šm., Šd. Uši mně dočista zalehly. Us. Ntk. Smutek zalehl mu srdce. Němc. III. 157. Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr (sníh). Šd., Sbt., Er. P. 13. Včera nám zalehl (ulehl, roznemohl se). Mor. Vck. — (co) čím: pole, ulici mrtvými z. = na- plniti. Us. Vodou mi ucho zalehlo. Us. — koho, se kde, kdy. Dítě ve spaní, v noci, v posteli z. Ros., Lk., Šd. V jeho srdci zalehla se pýcha. Štelc. Ve vejcích již se kuřata zalíhla. Us. Blud ten nejprve u nich se zalíhl a urodil. Plác. — odkud. Z jedení ovoce počátek hříchu zalehl. Štelc. Starý mladej nic nevěří, zaléhá jí ode dveří. Sš. P. 151., Sl. ps. Sf. II. 134. - jak: tajně z., insidiari. Ž. wit. 9. 9 (30). Slnko zašlo a do okola zaľahla tma. Dbš. Sl. pov. I. 265. Zalehnouti na tyfus. Na Ostrav. Tč. Ucho mu na kolik dní zalehlo. Kos. v Km. 1884. 674. — si na koho = na někom stále se- děti. Us. Kšf. — kudy. čierne myšlienky zaľahly mu modzgom a on na zlom lámal si hlavu. Phld. III. 1. 2.