Zálet
Zálet, u, m. = zaletění, die Verirrung im Fliegen, der Wegflug. Slovanští ochot- níci Normanům na záletech jejich tovaryšili. Šf. — Zálety = námluvy, frejování, das Courmachen, Freien. Na Mor. D. Na z-ty choditi. Us., Sych., Šm., Šd., Vck., Tč. Po- pred naše dvere na zálety nechoď; Šuha- jíčko bledý, zálety ťa zedly (snědly), na zálety nechoď. Sl. ps. 288. Ti hoši chodili sice na zálety, ale Byli to hoši z Drážďan a ne z Berouna (dráždili, ale nebrali). Němc. II. 8. Jeden mladík jda ze záletu (od mi- lenky) potkal se se smrtí a dle necudného obyčeje záletníků začal se jí dotýkati. Kld. II. 298. Naco by chodil po zaletách, dy se eště němôže ženiť? Slez. Šd. Kaj to ideš Kubíku? Na zálety, tatíku! Co to neseš na hřbetě? Gořalenku Margétě! Slez. Šd. Z-ty někomu prehraditi. Phld. IV. 18.