Zalidniti
Zalidniti, il, ěn, ění; zalidňovati, be- völkern. — co kým: města novými osad- níky, Ameriku Europany. Krajiny jiným národem z. Pal. Děj. III. 1. 337. Město Ko- rynt svobodníky z-li. Sš. I. 153. — jak: zemi silně z. Us., Ddk. IV. 310. — odkud. Z Heiligenkreuzu zalidněn byl cisterciácký klášter zlatokorunský. Ddk. VI. 11. — se. A ovšem víc a více se z-val (Solun). Sš. II. 235.