Zaměstknati
Zaměstknati, zaměstnati, zaměsknati; za- městknávati, zaměstnávati, zaměsknávati = místo zajmouti, vyplniti, Raum umfassen, nehmen, einnehmen, ausfüllen; pracemi za- nésti, zaneprázdniti, beschäftigen; obtěžo- vati, bemühen, beschweren, belästigen, Un- gelegenheit o. Verdruss machen. Jg. — co: místo (vyplniti, zajmouti). Br., D. Dům můj zaměstknala chudoba. Jel. Tělesná velikost' móž místo zaměstnati, räumlich einnehmen, ausfüllen. Hnš. exc. To zaměstnává jeho pozornosť. Us Pdl. Prosa jest vše, co za- městnává toliko rozum. KB. 1. A tím sebe, proč Pána zaměstnával, omlouval. BR. II. 76. — koho = pracemi zanésti; obtěžo- vati. — koho, se čím: pracemi. V., Žer., Apol. Mnohou prací. V. Někoho psaním z. Slon, šelma, kterážby sebou dům zaměst- knala (vyplnila). Jel. Ničím jiným svět za- městnávající časové. Kom. Z. někoho služ- bou, Dch., hovorem, Vlč., válkou. Šmb. Stř. II. 297. Král Gejza bude zaměstknán králem německým. Ddk. III. 131. Aby byl tím zaměstknáván. Žer. 125. Krále tím za- městnávali a obtěžovali. Čr. Zásluhami svými se zaměstknávají. BR. II. 260. Cierkev vešken svět svým kázáním zaměstnala a Naplnila jest. Hus III. 77. — se s čím, s kým: s pracemi, Štelc., s rolí, Kom., se žáky se z. Sych. — koho, se kde. Z. ně- koho při něčem, Rk-, se okolo něčeho. Lpř. Slov. I. 41. Udatného Velfa v Bavo- řích zaměstknával. Ddk. III. 81. Z. někoho v chrámě, Gníd., v nejvyšších věcech. Pam. trag. I v prázdnosti se z. Kom. V duchu se s někým z. Sych. V chválách jejich se zaměstknává. Lom. Kanc. sv. — kdy. Po ukončení války z-val krále přede vším olo- múcký biskup Robert. Ddk. V. 203.