Zámezí
Zámezí, n. = místo za mezí, die Gegend hinter dem Rain, hinter der Gränze. Jg. Ku zámedziu idú husy a na zámedzí pasúce sä gádžu. Hdž. Šlb. 22. S mečem v ruce bouří zástupy z rodných krajů do zámezí. Šbr. — Z., das Extrem. Mus. V z. ubíhali; Tím více sobě v z-mích libuje. Sš. Sk. 175., 290. Náruživý až do zámezí. Šml. — Z., ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 536., 778. Z. horní, tamtéž. Vz lb. 777.