Zamířiti
Zamířiti, měř, míře (íc), il, en, ení; za- měřovati. Vz Zaměřiti. — (co) kam. Za- míří k ženě kroky (šp.: kroků). Brt. Kamž jsme měli z-no (kam jsme chtěli jíti). Němc. Z. k lesu. Us. Pdl. Na někoho z., Jem. aufs Korn nehmen. Dch. Sám k tomu nešťastný tenkrát už cílu zamířil. Do tlamy nech si iný, do očí my zrovna zamírme. Hol. 10., 28. — kam (jak, proč, čím). Z-řil jsem bez ohledu na cesty a stezky zrovna na onen dům. Ddk. II. v. 25. Zamířil si pro večeři do hospody. Sá. Herakles z-řiv do nich lukem zabil jich ihned několik. Cimrhz. Mth. 240.