Zamoknouti
Zamoknouti, knul a kl, utí; zamokati — mokro do sebe vtáhnouti, durchnässt, durch- weicht werden. — abs. Zeď zamoká. Když prší na Prokopa, zamokne každá kopa. Mor. Šd. — komu. Nohy mu zamokly. Us. Jg. Už nám dosti zamoklo. Us. — kam kudy. Zamoká za komín, na půdu střechou (teče tam). Us. — jak. Pršelo dlouho a zamoklo jen na dva prsty. Us. — od čeho kde. Od vlhké stěny obrazy na stěně zamoknou a zplesniví. Us. Tč. — kde. Obilí v mandelích zamoklo. Us. Švih- nem valaškou a milý sokol v svojej krví zamokol. Sldk. 35. — kdy. Letos nám po- řádně zamoká (prší). Us. Šd. — čím. Oči slzami zamokly. HVaj. BD. II. 117. Koše- lečka jeho krví nezamokne. Btt. Sp. 12.