Zamořiti
Zamořiti, il, en. ení; zamořovati, zamo- řívati = hladem seslabiti, umrtviti, mit Hun- ger kraftlos machen, umbringen. V. — koho. Kor. — se kdy. Jak sa ovca pri mladém zamorí, malý dá užitek, keď sa jar otvorí. Na Slov. Tč. — Z. = zanořiti. Na Slov. — koho, se kam: do vody. Krok., Jg. Ty sa zamoř pod vodu. Dbš. Sl. pov. I. 45. Kačička si dala až k sebe pristúpiť, len keď ju už chcel chmatnúť, zamorila sa a vy- kukla zas neďaleko pred ním. Dbš. Sl. pov. I. 455. — Z. = bolesti míti v břiše, Schmer- zen im Unterleibe haben. Mne za celý čas nezamoří. U Olom. Sd. — Z., beizen. — co: maso. Šp.