Dílčí
Dílčí list, das Theillibell, Theilungsinstru- ment, cedale, J. tr., osnova, ustanovení, Šmb. S. II. 74., 75., výkaz, der Vertheilungsaus- weis. Sl. les. Chci naň dovésti dílčím listem; Na ten list se táhnu dílčí, kterak sú nás přátelé rozdělili. Půh. I. 435., 279., 248., II. 441. — D., ího, m. = dělič. Jí dílčí nalezli, že jí měl dáti; Dílčí ti, kteří statek mezi otcem a dětmi dělili; Na to zboží mají d. jeti a podlé dílčího listu mají to ohledati a což dílčí podlé tohoto dílčího listu rozkáží, mají na tom obě straně dosti míti. Puh. I. 366., II. 575.