Asyndet-on, aAsyndet-
on,
a, n., bezspoječnosť, když se souřadné části řeči Bez spojek vynášejí. Co svět koli dělá, povídá, hrozí, slibuje, poroučí, prosí, radí, nutí; on sebou nikam hnouti nedá. Kom. Vz Zk. Ml. II, str. 171.; Mk. Ml. 293.; Musejník 1844. str. 432.; S. N.