Zanotiti
Zanotiti, il, ěn, ění; zanotovati = za- zpívati, anstimmen, intoniren. — proč: ke cti Maje. MM. — co. Z. si písničku. Us. Tč., Šd. —jak (čím). Dráb z-val na buben. Hrts. K starých guslí struně, že svítá volnosť, tak mi zanotuj. Kká. K. sl. j. 141. Z. jasným hlasem. Us. Jedněmi ústy zanotili. Ehr. 12. Veselo zanoť spevom i píšťalou. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — s kým oč. Z. s někým. Č. Druh si zanotoval s druhem o žních, Čch. L. k. 11. — jak: vysoko, nízko. Tč.