Zaoblačiti
Zaoblačiti, il, en, ení, zaoblačovati, um-, überwölken. — abs. Je z-no. Us. Němc. — se kde, kdy. Nebe se na poledni, k zapadu k večeru, o polednách atd. zaoblačilo, bude bouřka. Na Ostrav. Tč. — se komu. Čo je z takých spolkov, kde radosť nešumí, ale práca tlači, až sa nebo mladej duši zaoblačí. Sldk. 457.