Zaorati
Zaorati (v obec. mluvě: zavorati), orám a oři, orej a oř, oral, án, aní; zaorávati = začíti orati, zu pflügen anfangen; oráním přikryti, einackern, einpflügen; podorati, unterackern, unterpflügen; oráním zahubiti, verackern, verpflügen, wegackern. — co: pole (zorati), semeno. Ros., hnůj (oráním přikryti, unter-, zupflügen, vz Šňorek), Us., jetel (podorati), Us., cestu (oráním zničiti). Us. Jede s nima do pole zaorávat kobzole; jak kobzole zaoral, na tvú milú zavolal. Pís. slez. Šd. Jede synek do pole zaorávat kúkole. Pck. Ps. 30. — co čím: pluhem. Námi zavláčili a zaorali. Hus. I. 307. — kde. (Kněz dobrý) sv. slovo, jenž jest siemě, v zemi t. j. v srdci zaorává a z plev zrno vytiskuje, to věř, že pravdu od nálezkóv lidských a ode lži dělí. Hus II. 199. — kdy. Na holomraznicách navezu hnoja a na vesno zaořu. Slez. Šd.