Zaostřiti
Zaostřiti, ostři, ostře (íc), il, en, ení; zaostřovati = zostřiti, poostřiti, schärfen, zu-, verschärfen. — co: jehlu, nůž, břitvu (poostřiti), Us., trest, Z., oči, Plk., omáčku (zakyseliti). Ros. Dále vykladači ti významy slov těch zaostřují. Sš. J. 171. Výčitky své z. Dch. — si co nač: zuby na pečeni (chuť na ni dostati), jazyk na někoho (pomlouvati). L. — co proti komu: nos (s pohrdáním). Kom. — co čím: nůž brouskem. Us. — se. Spor se zaostřuje, spitzt sich zu. Dch. Klenba představ se zaostří. Dk. P. 32.