1. Zápalka
1. Zápalka, y, f. = kapsle, Hupina, zá- palníček, šešulka, klobouček, čepička, das Zündhütchen. Z. selhala. Šp. Z. na komínek se nasazuje. Z. u ručnic perkusných = malé kovové pouzdro v podobě kloboučku, jež na dně má látku zápalnou a na komínek (piston) se nasazuje, der Zünder, die Kapsel, das Zündhütchen. U děl: Z. třecí, der Frik- tionsbrandel, náražná či perkusní, Perkus- sionsbrandel. Vz S. N., KP. IV. 483., Nz., Mj. 46. Z. k doutníkům. Vz KP. 667. Z. konkusní, der Konkussionszünder, z. prů- kopu, zur Entzündung der Miene, der Mönch; Zápalku vsaď! Kapsel auf!; Z-ku nasaditi, das Zündhütchen ansetzen. Čsk. Trup z-ky, der Zünderkörper; z. shrapnelův, z-ky Breit- hauptovy, kroužkové, Ringzünder. Vz S. N. XI. 228. Z. dopadnú, der Fallzünder. Čsk. Kapsa na z-ky, die Kapseltasche. Čsk. — Z. u děl, knotová n. luntová, Luntenbrandel. S. N. — Z., der Zündkörper. Činí se zmínka o stroji válečném, z něhož stříleny hrubé koule z-kami nadívané. Pal. Děj. II. 1. 325. — Z. = sirka, das Zünd-, Reibhölzchen. Dch.