Zapiti
Zapiti, piji a pím, pij a pí, il, it, ití, vz Píti; zapíjeti, el, en, ení = po něčem, na něco píti, nachtrinken; pije zahnati, ver- trinken; se = opiti se, sich betrinken. — abs. Často zapíjí. Ros. — co: hoře, hořkosť, Ros , starosti, vrtochy, D., zámutek, Plk., rozum. Zapijme to, Petře (když se dva udobřují). Č., Dch. Z. jídlo, auf die Speise nachtrinken. Dch. Nemohl jsem paměť na ní zapiti. Kká. Td. 302. Z. dušičku (po pohřbu mají přátelé společnou hostinu, při které se zapíjí dušička zemřelého). Us., Němc., Kšť. (Rechtoři) prach školní jen za- píjejí. Slez. ps. Šd. Zapijme tu zlosť! Mor. Sd. Zapily ho kury. Bl. 296. Kdo všem na zdraví připíjí, sám svoje zapíjí. Us. Šd. — se = opiti se. St. skl., Jád. Lot jsa mezi zlými nepoblúdil; a vyšed od nich zapil sě. Št. Pili ste a zapili ste sě. BO., ZN. Zapil sě a v tom zapití ubezumil sě s dcerama. Št. N. 236. 21. Byl by dobrý hospodář, jenom kdyby se tak nezapíjal. Mor. Šd. — čeho. Nejprv jez a potom zapij vody. Us. Tč. Mladého si sýra zjete a zapijete žinčice; ten valašský stav bych nedal ani za tri tisíce. Sl. spv. V. 187. — co, se čím. Prá- šek (lék) vodou z. Us. Z. se vínem, pitím (opiti se). Jád. Co tam budeš, můj synečku, jídať? Chléb komisní, vodičkú zapíjať. Sš. P. 590. Jímžto (vínem) se kto z. muože. Pass. mus. 275. — se kam. Voda v zem, do země se zapila. Us. Dch. — jak. Svo- bodku chcem zapíjeti pohár po poháru. Hdk. C. 131. — kdy Ořechy louskal a v neděli pivel zapíjel. Sk. — kde. Z. tru- chlivosť veřejně mezi přáteli, Sá., v ho- spodě. Us.