Zaplašiti
Zaplašiti, zaplášiti, il, en, ení; zapla- šovati, verscheuchen. — co, koho. Svetlo zaplašuje temnotu. Us. I zaplašte tu neplechu. Sš. Sm. bs. 42. — čím: ptáky střelbou. Us. Z. něčím nudu. Hrts. Z. ve- selým slovem zármutek. Vlč. — odkud. Z-šil jí uděšení z duše. Osv. I. 277. Z. s pole zloděje. Kos. 01. I. 44. Z. ptáky ze zahrady. Us. Tč. Z-šil jsem tíseň z hrudi její. Čch. Bs. 22. S oblohy vždy její hrdinně zaplašují všechny mlhy a mraky. Sš. Bs. 171. Zaplaš z očí mrákotu. Nitra. VI. 33.