1. Záplata, záplatka
1. Záplata, záplatka, y, f. = zaplacení i to, čím se platí, die Zahlung, Aus-, Be- zahlung. Skl. II. 272., 283. Z. za koupi. Bez záplaty (darmo); něco ze z-ty sobě vypůjčiti; o z-tu nastoupati; z. od lázně. V. Bez z-ty kupovati; to za z-tu nám přichází. Br. Za velikou z-tu něco koupiti. Jel. Zas to máte v polovici záplatě (= záplaty). Us. Vk. Ze z-ty nás vezli. Har. Z-tu od někoho chtíti. Us. Proti slušné z-tě něco činiti. Nar. o h. a k. Z-tu od někoho bráti. Z-tou koho me- škati. Posavád k z-tě přijíti nemohu; Páni mně až posavad k z-tě nedopomohli. Sl. let. V. 80. Ona žádá z-ty dluhu toho; Tu vinu jemu dávaje, žeby od otce jeho tři zl. vypůjčil a žeby ten dluh zpraven nebyl žádaje od toho Šojcara z-ty; I žádá právem naučen býti, nemá-li jemu obžalovaný zá- platu učiniti?; Ta sukna prodána býti mají vědomím a z nich p. Mikulášovi z. se státi; Aby ti lidé k své z-tě přijíti mohli; Žeby jemu druhé peníze na sv. Jiří nynie minulého klásti jměla podlé toho trhu a od toho dne přes rok třetí a tak dále, vždy na ten den až do z-ty toho dluhu. NB. Tč. 14., 31., 34., 45., 222., 255. Dokavadž se řečená z. nestane. Arch. IV. 490. Že jim pro skrovnou z-tu ten povoz obtížný jest. 1595. Že by ta lazňa topena byla a to beze všie z-ty pe- něžité. List z r. 1480. Tč. Aby sě před nimi těch peněz z. a listu vrácenie stalo. List z r. 1449. Mus. 1880. 405. Pakli by z-tou prodléval. Václ. XIII. Jiná věc slove kúpě a jiná penieze nebo z-ta; Za starých roz- dielne kúpě a z. jmenována jest bývala. Vš. Jir. 163. Poslu tvému jsem zaplatiti poručil a ještě mu dodal na z-tu až do Prahy. Žer. 251. — Z. = odměna za práci, odplata, mzda, die Entlohnung, das Deservit, der Lohn, die Belohnung. Za práci z-tu dáti, míti. Na mírnější z-tě přestati. Žer. Odměnná z. Kdo z opatrování cizích věcí z-tu čeká. Er. Uhři hodnou záplatu v té bitvě vzali. Bart. 2245. Řečníkům z. buď taková, kdo by obdržel při o sto kop grošů českých, půl třetí kopy gr. českých jemu dáno bude. Kol. 20. Dějeť pak se kupování a prodávání, kdyžto trhodějce svolí se v určenú summu, neb z-tu jistú ustanovíce, neb bez ceny a z-ty nejde ižádné prodávání. CJB. 363. Kdož- by je ve vězení měl, bude jich moci do roka v službě bez z-ty (unentgeltlich) užívati. Zř. F. I. U 7. Z. svědkům vysazená, tarif- mässige Zeugeugebühr. J. tr. Vozka nechce dále žádaje z-ty. Brt. S. Za to jsem dostal takovou z-tu, že jsem se ho ujal. Us. Šd. Dostaneš dobrou z-tu. Us. Šd. Nad míru jsou se v díle svém a z-tě nádenní nasadili a zdražili. Prm. r. IV. 123. Z-tu bráti. Bart. II. 11. Mnozí hodnou z-tu v bitvě té vzali. Bart. Za takové obdarování koláč a z-tu slušnú dvě stě zl. úplně a docela přijali sme. Arch. V. 536. Vidouce, že jim z. chy- bila, tedy jinou cestou k přivedení sobě zisku vymyslili; Oba darmo vám bez z-ty kázávali. BR. II. 133. a., 619. b. Z. za něco, od něčeho. J. tr. Z. poslu od cesty. Šp. Hoden dělník z-ty své. Jaká služba (robota, zásluha), taková záplata. Prov.