Zapoleti
Zapoleti, el, en, ení (koř. -pl, Gb. Hl. 146.), zastr. = zapáliti, anzünden, entbrennen machen. Vz Opoleti. — se k čemu. I za- polesta sě oba k ranám. Rkk. 12. — jak. Z. se velmi rúče. Ž wit. 6. Tateré sě vele zapolechu. Rkk. 48. — Z. se = erubescere, začervenati se, erröthen. Zapolejí sě všickni (erubescent); Obličej sě zapolé (erubescit); Zapolé sě měsiec (erubescet); Čelo nechtělo sě zapoleti (erubescere); Ale brž se neza- hanbili a zapoleti sě neuměli. BO.