Záporník
Záporník, u, m. = zápora, zapěradlo, die Stütze, Strebe. Z. = kůl záporný, der Strebepfeiler zum Abwehren der Eisschol- len. Nz. V arch. podpěrka, mečík, das Strebe- band. Nz. Z-ky u jezu zatlouci, aby ho voda nestrhla. Us. Zdělali z-ky a štemfle u těch zdí (aby nespadly). Bart. 310. 21.— Z-kem dělati (zapírati). Ros., č. Na z. se spoléhati (na zapírání). D., Th. Když jim z. stačiti nemohl. Skl. II. 139.