Diorit, uDiorit, u
, m., nerost. Dříve slul zeleno- kámen, der Grünstein. D. obsahuje kamení, které dříve s diabasem pod společným názvem zelenokámen zahrnuto bylo; jest zrnitě kry
- stallická směs amfibolu a oligoklasu, k němuž i křemen, někdy i něco tmavé slídy nebo choritu se přidružuje; podřízeně bývá při
- míšen granat, pistacit, pyrit a magnetit. Barva bývá zelenavě černá n. tmavozelená, někdy i černě a bíle kropenatá od bílého oligoklasu a černého amfibolu. Krč. G. 152., 239., 272. Cf. Bř. N. 243., 255., Schd. II. 70., 141., KP. III. 14., 43., S. N.
Dioritový, Diorit-. D. kamení, Krč. G. 654., břidlice, Sl. les., S. N., porfyr. S. N.