Zapověděti
Zapověděti (zapovědíti), povím, 3. os. pl. vědí, věz, vědě (íc), věděl, věděn a vě- dín, ění (v obec. ml. a ve spisech odchyl- kou, vězen, u D. vězín; zapovězení); za- povídati = ohlásiti, oznámiti (zastr.), ansa- gen, an-, verkünden, bekannt machen; roz- kázati (zastr.), anordnen, gebieten; zapo- ručiti, zakázati, zabrániti, untersagen, ver- bieten; zabaviti, právně zadržeti (zastr.), arretiren, mit Arrest belegen, in Beschlag nehmen. — abs. Jest zapovědieno. VŠ. Jir. 134. Má zapověděna býti. Št. Uč. 87. a. Vz Zapověděný. — co: manželstvo (ohlá- siti, zastr.), Jg., sněm (rozkázati, rozepsati, zastr.), Dal. 3., obchody nespravedlivé, Br., peníze (odvolati). D. Zapověděl háj (aby do něho nechodili a dříví nesekali). Sl. Zákon zemský zapovídá všetky samovolné doprosta rozjazdy; Kozáci pak tvoji sa po celej rojá zemi. Zbr. Lžd. 227. Jakož pak i fojt nás spravuje, když ten statek zapovídal, že tej truhličky tutu nebylo. NB. Tč. 143. A tak ne práci zapovídá, ale nezřízenou péči. BR. II. 30. a. Tiem při- kázáním brání pán Bóh a zapoviedá mo- dloslúženie; Z-děl jest zlé, přikázal dobré a dopustil potřebné. Hus I. 64., 99. — čeho, šp. m.: co. D. — co komu: víno, Us., řemeslo, D., dům, město (vyobcovati), Us., školu, vodu i pastvu (Wasser und Land versagen, aqua et igni interdicere), V., ně- komu grunty (l. pastvu na cizím gruntu, Zříz. 1564; 2. přátelství vypověděti, V.; 3. Kdo pánům n. lidem myslivostí uškodil, tomu byly grunty zapověděny. On směl po cestách veřejných a svobodných jezditi a choditi, ale ne po pěšinkách, mezích, polích a lesích, neřkuli myslivosť na nich provo- zovati. Sdl. Hrad. IV. 109.); ty věci zákon židům zapovídal, Br.; někomu peníze, dluh. Us. Vlasta to vší zemi zapověděla (rozká- zala, zastar.). Dal. Z. někomu stavbu, vz Stavba, Obstaviti, III. 648. Tatínek si to vědro zapoví (zamluví). Us. Vk. Zapovím ti ty tance, zvolenovské mládence. Co ty mně zapovídáš, dyť ty mě ešče nemáš. Sš. P. 269. Páni konšelé zapověděli (= poru- čili) jemu: Dáš-li jemu, dáš nám druhé. NB. Té. 169. A kdyžby jeden druhému chtěl grunty zapovědieti, daj jeden druhému věděti listem pod pečetí svú . . . ., že jemu grunty své zapovídá; Pakliby jeden dru- hému grunty zapověděl a přes tu zápověď že by jeden druhému na škodě dobytek zajal. Arch. V. 513. — s inft. Zapověděl hráti. Us. Zapověděl mu tam choditi. Ros. Pod hrdlem zapověděl jim jíti do země. V. Zapověděl mu otevříti. Kom. — kam: na vojnu (provolati), Dal. XVIII. 1., LXXIX. 36., St. skl., na sněm (rozkazem povolati), Dal., zastr. — co jak: pod pokutou, pod trestem (ztracení hrdla), D., pod ztracením hrdla, Vrat., pod hrdlem (cf. Kázati, Pově- děti), V., Anth. II. 104., pod statkem i hrd- lem, V., pod ztrátou nějakého práva, J. tr., s pohrůžkou. Chmel. Že vám grunty své všecky se vší a všelijakou zvolí, myslivostí, též s pastvami zapovídám; Grunty své všecky podlé práva zapovídám. Faukn. 87., 88. Svatě něco z. Chmel. Z. něco z úřadu svého, Kraft seines Amtes. Háj. 363. Své grunty někomu pastvou, myslivosti z. (aby nepásl na nich ani nelovil). Boč. Krádež se zapovídá právem přirozeným. Er. I přijde cuzí úsilno v dědinu, i cuzími slovy zapo- vída (zapovídal = poroučel). Rkk. 8. Z-děl všem služebníkům pod ztrátou služby, aby se žádný o dítěti nezmiňoval. Němc. I. 99. Z-li pod poctivostí. Prot. 23. Prostým lidem myslivosť na některých místech pod vylou- pením očí a na některých pod stětím hlavy jest zapovědíno. Anth. II. 168. Neb jest to pán Buoh pod věčným života zachováním zapověděl každému člověku, aby k ženě krvotoké nepřistúpal; Kristus pod těžkú klatbú z-děl, aby se nic neslušného zákonu božímu nepřidávalo. Hus III. 210., 304. Dle starých předpisů církve bylo zapovězeno manželství mezi křestěncem a kmotry. Ddk. III. 57. Ciesař to pověděl i svým slovem zapověděl (kázal), aby se všichni v chrám brali. Výb. II. 7. Tiem slovem: ,Nepožádáš domu', zapoviedá Bóh nezřiezenú žádosť čeledína, ženy i statku blížnieho. Hus I. 274. Zapovídáme z moci sv. Petra a přika- zujeme, aby . . . Ddk. II. 284. — co kde, kdy: v přikázání. Kom. Krčmy v svátek zapověděli. Dal. Těm věřiti zapoviedá Jezus ve čtenie sv. Matěje. Pass. 10. Ve všech Čechách mají kněžie svátky zapoviedati (nařizovati, kázati). Št. Z toho přikázanie dále rozuměj, že v tom zapoviedá Buoh i dotknutie i políbení i hleděnie nezřiezené cizie ženy. Hus I. 275. — co proč: schůzi z vyššího rozkazu. Ml. To pro možnosť klamu zapověděno. Dch. — by — ne. Obla- kům zapovím, aby nevydávaly více na ně deště. Br. Zapověděl, aby jim jísti nedali. Svěd. Zapověděli pod hrdlem, aby žádný k mieru s nepřáteli neradil. Anth. II. 104. Mistru Janovi zapovědíno, aby nekázal. V. Z-děl, aby nižádný s zbraní nechodil. Hus I. 340. Z-děl jí, aby v tu pušku nenahlé- dala. Kšch. 24. Z-věz, ať jemu chleba ne- dadie. BO. Zapovídáme dále, aby židé ne- navštěvovali lázni nebo krčem křesťanských. Ddk. VIII. 168. Vz Brániti, Poručiti, Zápor. - co proč kde jak. Jestliže v čímkoli domu věci někoho cizího k čížkoli žádosti prá- vem zapoviedají se, tehdy. . . (zabavují se). Brikc. — co čím. Císař Matiáš mandaty svými přísně sjezd zapověděl. Dač. I. 244. — se. Zapovídá se vchod do zahrady. Dch.