Zapozditi
Zapozditi, il, ěn, ění, sich mit etwas verspäten, zu spät anfangen, vergessen. Kněz Václav zapozdi pohřiechu. Dal. 49. — s inft. O radu přijíti zapozdil. Leg. Desátky tvé nezapozdíš obětovati. BO. Sv. Václav rozličně se trudě v radě přijíti za- pozdil. Pass. 852. -- se = opozditi se, sich verspäten. Mt. S. I. 191. — se kde. Z. se na cestě, u souseda, Us. Tč., na priadkách. Dbš. Obyč. 116. — se čím. Tou řečí jsem se zapozdil, že pošta beze mne odjela. Us. Tč.