Zapraviti
Zapraviti, prav, pravě (íc), il, en, ení; zapravovati = zaplatiti, bezahlen, berichti- gen ; zadělati, einmachen; zabaliti, einwik- keln; zadělati, zacpati, vermachen, zudecken, verstopfen; upraviti, herstellen, zurichten, herrichten, bestellen; nahraditi, ersetzen; spokojiti, befriedigen. — co, koho: jídlo (upraviti), L., těsto, ovoce (zadělati), Koll., pole (upraviti), Sych., cesty, Vrat., dluh (zaplatiti), V., věřitele (spokojiti), úroky, D., díru, jámu (zadělati, zahraditi), na Mor. a Slov., Tč., škodu (nahraditi), mzdu, clo, daň (zaplatiti). Us. Své potřeby z. Dch. Z. pokutu, poplatek, Us., pec (zápravou opa- třiti, zustellen). Šp. Krajina bude mať zkade potreby krajinské zaprávať. Phld. III. 2. 162. — co komu. On mi to z-vil. Půh. I. 301. On si to místo zaprál (= zapravil, za- mluvil). Mor. Lpř., Rk. Ja, vidíte, už kraj hrobu chodím, sotva pominie pár dní, pár hodin a úmor dych mi zapraví (ucpe). Sldk. 57. — co čím: včely slamou (zadělati). Rozml. o vč. Díru mechem z.; Co slovem nespravíš, to zlatem zapravíš; Zlatem i peklo z-víš a do nebe přinděš. Na Ostrav. Neroz- umieme, by tiem domem těch dluhóv z. mohl. NB. Tč. 222. Měl to penězi z. Půh. I. 301. — co odkud. Veřejné stavby z pro- středků zemských se zapravují. Řz. 1850. Něco ze svého z. Us. Že se zpečuje zapra- vovať desátek z klášterní vsi Hostěradic. Ddk. VI. 51. — co (za koho) jak. Má-li jemu Pavel jakožto rukojmie ten dluh za Tomana, toho dluhu jistce, z. podlé práva, NB. Tč. 130. Aby každý mistr, zabíje-li hovado, hnedky loj s ladvenicami odebral a v jedno spolu pekne zapravil. Sl. let. V. 325. — co, se kam. Obilí do země z (za- dělati). Us. Šd. Už se musíme do těch kob- zolů z., abysme jich domů dostali (= dáti se do nich, do vykopávání jich). Slez. Šd. Jak se nemoc do něho z-ví, smrť ho ne- pustí. Slez. Šd. Z-la jsem se do rytí (dala jsem se do rytí). Šd. Z. se do jídla, sich einlassen. Mor. Tě.