Zapreti
Zapreti, el, en, ení, zapírati = zavříti, schliessen, einsperren, sperren. Vz Zapření, Zapřený, Zapříti. — co. Janko ostal zapreť dvere. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 115. Zapri (zavři) oblok. Phld. III. 527. Čakať musel bych snaď, až by mi oči prišlo zapreť. Phld. III. 305. — co, koho kam. Pán zapreu Hraška do škatule. Dbš. Sl. pov. I. 45. Zaprel sa sám do svojej chyžky. Ib. I. 408. — co komu. Kdo ide po zadku, nech si zapre (zatvorí) záhradku (= práca má isť istým poriadkom). Pořek. Zátur. — Z. = naraziti, udeřiti, anstossen, eingreifen. — komu kam. A tu som mu rúrou do boku zapreu, hněd bylo po ňom. Na Slov. Černo- hronské nář. — Z. = zavaditi, anstossen. Bern. — Z. = opříti. — se kam čím. Tu ten, len sa do každého zaprel hrbtem a všetkých devät múrov sa vyvrátilo. Dbš. Sl. pov. I. 569. — Z. = zapříti, leugnen, verleugnen. — co. Bo jestliby ona mate- řinskú, zaprel i já bych lásku synovskú. Zbr. Lžd. 118. Vy, ľud marný, chlebohladný, bez milosti, spasenia, zapreli ste ideálný vzlet prorokov, nadšenia. Phld. III. 3. 280. — V z Zapříti.