Zapřáhnouti
Zapřáhnouti (v již. Čech. zapřahnout, Kts.), ul, ut, utí; zapříci, zapřehu (zastr. za- přahu), přez (zaprež, V.), přeha (ouc), přáhl, přažen a přežen, ení; zapřahati, zapřáhati (na Zlínsku: zapříhati, Brt), zapřahovati, zapřáhávati, an-, vor-, ein-, bespannen, an- schirren. — abs. Jak zapřáhl, tak jede (o zarputilých v předsevzetí). Kos. Jak za- přáhl, tak táhne, Br., tak potáhne. D. Jak kdo zapřáhl, tak pojede, přitáhne. Vz Mládí. Lb., Šp. Avšak přece v zlém předsevzetí svém, jakž zapřáhli, tak táhli. BR. II. 747. b., 56. b., 355. — koho (akkus.): koně, Br.; šp. hříbat (gt.) na místě akkusat. hříbata. Ros. Zapřáhněte koně vraný, pojedeme na námluvy. Čes. mor. ps. 228. A bysme zapřáhli tři sta vranych koni, už tveho věnečka žaden nedohoni; Zapřahaj, mily Janičku, ty brane (vrané) koničky. Sš. P. 378., 415. Tu jsú koně mé čtyři zapříhli a jeli jsú na vydávánie. NB. Tč. 274. A on pro ňu přijel hunkovský abdekr, čtyrech psů (m.: čtyři psy) zapřáhl, pátý mu utekl. Sš. P. 699. — koho kam: koně do vozu, Br., D., Kram., Vrat., do jha, V., do pluhu, V., Kom., Háj.; někoho do práce, do díla, Us., k vozu. Br., Ml. Zapriahajte koně, ko- ničky do zvlače. Sl. ps. 379. Už sa rojí sbor nebeský svatobníkov, domeníkov, po dva vichry, po dva blesky zapriahajú do vozíkov Btt. Sp. 41. My hľa milej zbavení voľnosti a práva našeho, v ľudskú zaprahnúť do- brovoľne sa máme služebnosť. Hol. 106. Z. někoho ku práci. Us. Dch. Chtěla-li Marie do pole, zapřáhlo se do skvostného vozu čtvero koní Němc. I. 129. Vezmite ... a na krk zaprahnite jarmo. Hol. 54. Do čehož je jako do nějakého jha zapřahám; Jestliže byste to činili, tedy by vám to tak slušelo, jako byste vola a osla neb koně do jednoho vozu neb jha zapřáhali. BR. II. 51. b., 603. a. Kolikrát jsem do něho zapříhal (= mu domlouval). Na Mor. Brt., Šd. — koho komu. Dybych si zapřáhla sto padesát vozů, můj zelený vínek žádný nedovezú. Sš. P. 377. — koho kde. Koně u vozu z. Němc. I. 24. Koně za vozem (naopak věc začínati, chybně si počínati). Ros., Č. — jak. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic, za- přáhne všemi desíti. Lom. Zapřáhl přímo, ale jel křivo. Pk. — kdy. Po svadbe dali zapriabnúť štyry kone do hrdého koča a leteli k šuhajovmu otcovi. Dbš. Sl. pov. I. 262. Z počátku do těžkého jha zapřaháni byli. BR. II. 40. b. — proč. V nádvoří prohánějí se čtyři bělouši ohněm sršící, které Hory na rozkaz ,Časův' střelhbitě do ohnivého vozu slunečního zapřáhají. Cimrh. Myth. 94.