Zapustiti
Zapustiti, pusť, pustě (íc), il, štěn, ění; zapouštěti, ěl, ěn, ění = pustiti za něco, bis wohinein lassen; zle hospodařiti, ab-, veröden, verwildern lassen; navlažiti, an- feuchten ; se = zahloubiti se, sich tief wohin lassen. Jg. — co: lopatky, trám (začepo- vati), cévy, čep, Vys., bradu (dáti růsti), Plk.; vinici, Ros., Br., popluží, dědinu, Jel., hory (zanedbati) Háj. Z. barvu, einlassen, Dch., zámek, einstecken Nz. — čeho. Rost- lina zapustila tří kořenův, šp. m.: tři ko- řeny. Brt. — co, koho kam (kde, jak): trámy vazební, krovy ve zdi komínů z. za- kazuje se. Řád. stav. Vyžly v chrastí na zajíce z. L. Se v hluboké lesy z. (zahlou- biti se). Puch. Psy na zajíce (štváti). Ros. Řečí na někoho z. Ros. Z. co na zub, na kříž (u tesařů). Šp. Z. dobytek do škody, Ros., trám do čepů. Něco do hrdla, V., cevy do dlabů. Vys. Sloup do země z. Us. Šd. Něco dolů zapouštěti. Osv. I. 86. Nástroj do těla z. Dch. Prkno na otvor dobře z. Dch. Strom kořeny do země zapouští. Us. Zapusťte na pravo lodě síť. Sš. J. 303. Se do čeho (zahloubiti se). Kom. — co čím. Ocet pérkem do chřípí z. V. Z. ránu voskem. Db., Dch. Z. louku vodou. Pref. 134. — co proč. Pro lenosť zapouštěli svá role (za- nedbávali). V. Zapusťte sítě svoje k lovbě. Sš. L. 65. Aby dolové a hory k veliké nám i vší koruně škodě zapuštěny nebyly. Pal. Děj. V. 2. 11. — jak. Kořeny hluboko z. Hrts. Těžce zapouštěl nohy v sníh. Us. — co kdy. Tedy sto let po založení praž- ského biskupství nezapustil tento obřad řádně kořenů, živořil. Km. 1884.