Záraz
Záraz, u, m. = zaražení i co se zarazí, das Hineinschlagen, Hineingeschlagene. — Z. = nástroj lovecký k zabíjení zvěři, nůž, záražec, der Hirsch-, Nickfänger, das Weid- messer. Dch., NA. IV. 115., D. Vytáh z. rozťal čumák (medvědí) v půli. Kká. Td. 134. — Z. = zastavení, die Hemmung. Bez zárazu. Zlob. — Z., na. Slov. = zardění-se, das Erröthen. Koll. — Z. = udeření smr- telné, ein tödtlicher Streich. Z. dáti = za- raziti, zabiti. Ros. — Z. = rychlé kynutí. Zadělejme na záraz (u pekařů). Us. Lg.