Zarážka, zárážka
Zarážka, zárážka, y, f. = zarážení i co se zaráží, das Ein-, Verschlagen, der Ein- schlag. — Z. = házení míče palestrou, das Ballschlagen. Krok. — Z. = kámen tesaný nad veřejí. Us. — Z. u tkadlce, ein Stecken, der in den Trumm kommt, wenn die Leinwand gar gemacht wird. Šp. Vz Tkadlcovství. Hk., Jg. — Z. v horn., der Vorschlag, Vorsteck. Bc. Místo z-ky. Šp. Povolení k horní zarážce, die Muthbe- willigung. J. tr. — Z. u vozu, die Bremse, Bremsvorrichtung. Šp. Jeřáb se samočinnou zarážkou. Pdl. — Z. = železný klínek u cho- moutu, jímž je hák zaražen. V Kunv. Msk. Z. u výhybky železničné (zabraňuje, aby se páka z polohy, do které byla uvedena, ne- pošinula). NA. IV. 200. — Z. = zastávka při mletí. V létě, když dlouho neprší, mele mlynář jenom na zarážku t. j. zaráží mlýn, až by mu zase vody s dostatek nateklo. Mor. Šd.