Zardousiti
Zardousiti, zartousiti, zahrdousiti, za- hrtousiti, il, šen, ení; zardusovati, zardu- šovati, zartušovati, zahrdušovati atd. = za- škrtiti, zadáviti, zadusiti, erwürgen, er- drosseln. — abs. Tu striga do neho: len zahrdúsiť a zahrdúsiť (vší mocí ho chtěla z.). Dbš. Sl. pov. I. 11 — koho čím: pro- vazem. V. — kde. Zardousil se v konopi (= byl oběšen). D. Mladšího bratra v lázni pokoušel se z. Ddk. II. 59. — se. Jestliby tento byl sa zahrdusil, byliby zas povedali ľudia, že čert ho sviedol. Zbr. Báj. (dod. 47.).