Zaroditi
Zaroditi, roď, rodě (íc), il, zen, ení, za- rodívati, zarozovati = plod, založiti, zárod učiniti, zroditi, erzeugen, hervorbringen; se = zarozenu býti, zroditi se, počatu býti, na plod se založiti, erzeugt werden, hervor- keimen, empfangen werden. — co, se. Hrách zarozuje zlé vlhkosti. V. Zarodí sě trn, lístie. BO., ZN. Stromy málo zarodily (málo ovoce vydaly). Us. Šd. Větvie ovoce zarodí. BO. — (se komu) kde. Zarodily se mu v hlavě vši. Us. Nz. lk. Která (vinice) již nejednou u proroků zarodila. Sš. Sk. 22. Kam zvuk ten v těch dnech zasáhne, nikde nezarodí (úroda se nechytne). Kld. II. 290. Myšlénky zlé se v obraznosti co v zloděloze zarozují. Sš. II. 93. V horských krajinách hrozny příliš často se zarozují, setzen an. Posp. V té době zarodily se v nejvyšších kruzích vládních nové strany. Pal. Děj. V. 2. 186. Hnůj v ráně z. Ras. Zarodili se v mase červi. Us. Vši v šatech se mu za- rodily. Ros. Láska v srdci se zarozuje. Ps. br. Zarodilo se v nich lakomství. Mudr. — Br. — (se) odkud. Ale ty nesvornosti odnikud jsou se nezarodily a nezrůstly nežli z lakomství přílišného. Arch. II. 172. Člověk jest z podstaty mateřiny u věku zarozen. Št. Neb z čeledního a rovného obcování potupa se zarozuje důstojenství. CJB. 273. Z toho se v něm nemoc zarodila. Zlob. — Solf. — se kam. Jako kdyby se zarodil (dostal) trn v ruce opilého. Ben. V. — jak. Proč, krušino, proč nerodíš? Lebo sa ty mrázu bojíš? Šak sem byla zla červenýma malinama. Sš. P. 322. — (se) čím. Jednak nejenom vněšně se ke Kristu hlási ti, nébrž vnitrně ovocem svatosti za- rozovati máme. Sš. Mr. 50. Země z-la býlím ve svém lůně. Sš. Bs. 4. — kdy. Ten strom letos marodil (mnoho ovoce Nasadil, vydal). Us. Šd. Vz Z. kde.