Záruk
Záruk, u, m. (záruka, y, f., nové) = za- ručení, rukojemství, das Vadium, Unterpfand, die Garantie, Verbürgung, Haftung, Gewähr, Bürgschaft. Jg., Dch., Šd., Bž. 20., Šp., Sš. Záruk pro škody se děje. Schön. Záruka úspěchu; Prodej se z-kou, Verkauf unter Garantie; Z-ku složiti. Dch. Něco na záruk vzíti. 1582. Exc. Z-ky někomu poskytnouti. Mus. 1880. 368. Nezkažený život, jediná to z. naší poesie. Nitra VI. 209. Jeť z-kou moc tvoje, že mně vzejde tvar. Msn. Or. 122. To ti bude na z-ku, že som tvoja. Dbš. Sl. pov. IV. 70. Len čisté srdce, čisté slovo má vi- denia Boha z-ku. Zátur. Vladislav záruk těch nedosáhl; Toto povýšení bylo z-kou míru; Povinnosť společné z-ky. Ddk. III. 204., 207., IV. 243.