Zarůsti
Zarůsti, zarosti, rostu, rosti, rosta (ouc), rostl, stení; zarostati, zarostávati= něčím po- růsti, be-, verwachsen. — abs. Zaroste ce- stečka přes ty Bílovice. Sš. P. 810. Důlky od neštovic zarostly (zacelily se, ztratily se, durchs Wachsen vergehen, verwachsen). Us. — komu. Mějte se dobře tam, už mi za- růstla cesta k vám. Slez. Šd. — kam. Ten zlatý prstýnek do prsta zarůstá. Sš. P. 422. — (komu) čím: travou, Us., hložím a trním. Br. Brada zarostla vousy. Chmel. Hleď, aby vinice duše tvé koukolem a buření neza- rostla. Sš. II. 111. Řemeslo mu chmelem zarostlo (vše propil). Jir. Ves. čt. 359. Za- riastly chodníčky milej pod oblôčky, za- riastly trninou, drobnou ďatelinou. Trninu vytrhám, ďatelinu skosím, ale ťa, dievča, predsa dostať mosím. Mt. S. I. 15., II. .73. Zaroste nám štěstím každý chotárek. Hdk. C. 43. Jdú roky zo sta do sta, zem cudzi- nou nám zarostá; kdo slovenskej pravdě žije, pekelná ho krivda bije. Chlpk. Sp. 49. Zarostla mně cesta rákosím ; Zarostla k nám travou cesta. Er. P. 133., 150. Kámen travou nezaroste, pokud se jím postrkuje. Us. Šd. Máť travou zarostá, dcérka je sirota. Mor. Tč. Zarůstá (chodníček) drobno jetelinó, že sem se podíval na děvečku jinó; Zarostl mi chodník ořeším; Vandroval bych, nevím kady, zarůstly mně cesty všady; zarostly mně drobným gučím, už sa, milá, s tebú lúčím. Sš. P. 256., 346., 515. Zarostla mně cestička do vašeho dvorečka ořeším, ořeším, ořeším; Zarostla mně k mojí milej cesta ořeším; Zarostaj, chodníčku, k milej pod hořičkú šípinú, vrbinú, drobím dětelinú; Zarostaj, chodníčku, zarostaj ty bučím, věrná frajerečko, juž sa s tebú lúčim; A ta naše zahrádečka zarostla trním. Čes. mor. ps. 87., 158., 185.. 189. — kde (= vrůsti, einwachsen). Jméno v stromě zarostlo. D. Kulka v ráně zarostla. Us. Ve světě celý zarostl (zvousa- těl). Us. Šd.