Záře
Záře, e, zář, e, f., zoře, zora. Nz. Lépe záře než zář. Jg. Od zr (záře i zrak). Gb. Hl. 146. Z. = blesk, světlo, svit, der Strahl, Glanz, Schein, Widerschein, Schimmer. Z. od ohně, jitřní, ranní, V.; z. na nebi, D., měsíčná, slunečná, večerní, západní, Us, S. N., jižní a severní (půlnoční), das Südlicht, Nord- licht, Nz. (vz KP. II. 192., 193.), od plamene. Bs. Svíce osvěcuje svou září. Štelc. Východ slunce předchází z. jitřní a svítání. Kom. Když ranní z. se vyskytá. V. Záři od sebe dáti. V. V záři státi. Chmel. — Z. = světlý věnec okolo hlav svatých, aureola. Rudá z. (při ohni), rother Lichtschein; z. od požáru, die Brandröthe, Feuerröthe. Dch. Rozlévala se zář hynoucího dne (zapadajícího slunce). Jrsk. Z. hvězdná. Kká. (Osv. V. 35.), Mus. 1880. 261. Očí zář. Hdk., Osv. VI. 872., Čch. Bs. 150. Z. kruhová (koruna) zatměné slunce objímající; zodiakalní či zvířetníková, toč- nová či polarní. Stč. Zmp. 188., 198., 659., 664. Vz Zářa. — Z. bílá, rostlina, antheri- cum, das Erdspinnenkraut.