Září
Září, m. (podlé znamení; vz Listy filo- log. 1882. 124. a Bž. 107.), September, der Obst-, Herbstmonat. V. Zastr.: zářij, e, zářej, e, zářuj, e, m. Z. vzniklo ze zářij, zářuj: zarny september v breviáři 14. stol.; zarzwy. Boh.; zarzyg v kalendáři při ŽPod. a v Rozk., gt. zářie, zouž. -í atd. Gb. v Listech filolog. 1882. 124. Us. D. odvozuje slovo to od za- řiji, zařuji. od řičení jelenů, které se toho času od jelenů běhajících se po lesích roz- léhá. Tuto etymologii podává také Mkl. (Lex. rjuJTi"b, Gram. II. 5.) a Daničič (Osnove 174.). Erben praví: Ale tento výklad se ne- hodí, poněvadž jest vzat od věci nepatrné, které se mimo myslivce nikdo nevšímá. Slovo září, původně záruj, složeno jest z předložky za a z kmenového ruj jako: zánět, zářez. Ruj pak není žádné jiné slovo než kterým se znamená měsíc potom nej- prve příští, říjen čili rujen = rujný měsíc. Co znamená slovo toto? V srbském jazyku znamená rujan, rujevan barvu do červena žlutou. Rujen tedy znamená žlutý měsíc. To dosvědčuje i malorus. jméno téhož mě- síce: žovteň, žolteň = žluten od žoltyj = žlutý, poněvadž toho času pole jsou žlutá a i listy žloutnou. Znamenali tedy říjen = žlutý měsíc, znamená září = zaruj, zařij a zaříjen = zážluť, zažloutlý, malý žlutý měsíc = malý říjen. Jako ku př. v Korutanech: mali travan (duben) a velki travan (kvě- ten); mali serpan (červenec) a velki serpan (srpen). Jako u Čechů ještě v 15. stol. malý červen (červen) a velký červen (červenec). Mus. 1849. Cf. S. N. Tomu odporuje Gb. shoduje se s D. a Mkl. Vz o tom Říjen, Gl. Hl. 67. a Listy filol. IV. 296. Září víno vaří. Šd. Bouřky v druhé polovici září při- nášejí mnoho větrů. Us. Tč. Červenec, srpen a září muka, ale potom bude mouka. Us. Té. Čeho červenec a srpen nedovarí, toho z. neusmaží. Us. Šd. Co srpen nedovařil, to z. nedosmaží. Pran. Tč. Po hojných deštích v z. osení zimní se podaří. Us. Šd., Tč.