Zaříditi
Zaříditi, řiď, řídě (íc), il, zen, ení; za- řízeti, ejí, el, en, ení; zařizovati, ver-, ein- richten, verfügen. — co: práci (vykonati); dluhy (zapraviti). Chmel. Z. honbu, Kká. Td. 105., chod, Šp., pokoj, Dch., tyrannidu. Lpř. Děj. I. 82. Veď ja to už zariadim. Zátur. Priat. IV. 113. Môžem sa naň zpustiť, keď idem preč, že zariadi dom. Zátur. Z. říši. Lpř. J. — co komu: hospodářství, krám. Us. Z. si byt, nábytek. Us. Dch. Ně- komu dluhy z. = zaplatiti. Chmel. Chudým špitál z. (zříditi). — komu čeho: zařiďte nám českých škol středních, šp. m.: české školy (akkus.). Brt. — se, sich einrichten. Us. Dch. — co jak Něco dle libosti si z. Us., Kom. Pravidla, dle kterých duchovní má svůj život z Ddk. IV. 281. Po domácku se z. Dch. Život svůj dobře z. Us. Dch. Oděv, stravu zařizuj si podlé stavu. Prov Proch. — kde. Ve městě něco z. Lpř. J. Z-li mezi sebou obranný spolek. Lpř. J. Všady na cestách zařizovali sbírky. Sš. II. 22.