Zařítiti
Zařítiti, řiť, il, cen, ení (těn, ění, zastr.); zaříceti, ejí, el, en, ení; zařicovati = za- házeti, zasypati, zasouti, zavaliti, zuwerfen, verschütten, verstürzen. Jg., Pl., Sš. I. 52. — co: studnice, rov. Br. Dům lidi zařítil. Ros. Skalnatý vrch padl na město a je všeckno zařítil. Dač. I. 248. — co, koho čím: rumem, kamením. Us. Studnice zaří- tichu prstí. BO. — se kde: pod zříceni- nami zbořeného stavení. Sych. — co kdy. Kázal z. rov před svíráním. BO.