Zařvati
Zařvati, řvu (zastr. zařevu), řva (ouc), al, ání = zakřiknouti řva, los-, aufbrüllen, an- fangen zu brüllen; velice zakřiknouti, heftig aufschreien. Jg. — abs. Lev zařval. Kráva zařvala. Us. Jdi pryč, zařval zeman. Puch. Zařva pohan. Výb. II. 20. Zařvaly trouby, bubny zarachotily. Nitra VI. 140. — jak (kde). Když v lese hrozným zvukem za- řevu. Rad. zv. Zařval hromovým hlasem Lu- cifer. Solf. Chrudoš zařve jarým turem (jako tur). Lib. s. v. 94. (Lev) lútym zarve ručá- nim. Hol. 47. Zařval v duchu. BR. II. 346. a. Když v lese zařevu, všecky je rozženu. R. zv. — na koho. On na ni tak zařval, až celá strachem trnula. Us. Šd., Tč. — proč: žalostí. Dal. Divou zařval mukou. Vrch.