2. Zase, zas
2. Zase, zas. V již. Čech. zas před samo- hláskou (zas odešel), zase před souhláskou (zase psal). Kts. Na Ostrav: zaśe, zaś, j. na Mor. zas, zasej, zasejc. Tč. Vz tato slova a Zasejk, Zasejky, Zasek, Zasi. Rozdíl mezi: zase, opět, znova, vz Opět. — Z. znamená 1. opětování účinku neb stavu, znova, opět, wieder, abermal, nochmal. Zase prší. D. Zase před se vzíti. V. Zase čísti. Jel. Půjdu tam zase. Ros. Nyní jsi zase svůj; Přijďte zase zítra těmi dobami; Zas a zase. Dch. Ten tomu zas jednou dal! Sá. Krčmárečka naša, zborgujže nám zasa (zase), veď ti zaplatíme, keď sa navrátíme. Sl. ps. 380. A či si po- čula, ako sa krajčonci dneska zasa uháňali s timi z Latuok?A čuože si zasa nabre- chali? Na Slov. Šd. Tak poviedal a byli zase svoji (přátelé). Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Na sv. opata Jilka, chystá se zase špilka. Slez. poř. Šd. Kde ti dajú brindze (brynza), obracaj sa inde, kde ti dajú prasa, ta přiď zasa. Na Slov. Zátur. — 2. Navrácení ku předešlému stavu, wieder. Své peníze zase dostati. Věc zase napraviti. Dch. Jestliže za mne dáte groš, dam vám zase dva. NB. Tč. 28. Mně mých peněz zase vrátiti nechce. Půh. II. 476., 615. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo. Lom. Nahradil mu zase vrchovatou. Prov. Vlk co vezme a uchvátí, nerad toho zase vrátí. Prov. Zase mne na cestu uvedl. Kom. Zase dáti. V. — 3. Opa- kování účinku nějakého s úmyslem odplaty, wieder, gegenseitig. Někomu něco zase na- hraditi. Dch. Tehdá Václav dal Jurkovi po- hlavek a on jemu zase. NB. Tč. 72. Hněvá-li se na tebe, hněvej ty se zase. Ros. Zase bíti, odměniti. V. Pro toho, jenž česť roz- dává, téhož se zase dostává. D. — 4. — na- proti tomu, dagegen, hin wiederum, hin- gegen, im Gegentheil. Opět Červenka mluví, ten kuoň svrchupsaný že mu dal a on jemu zase proti tomu koněvi dal košili za tři orty. NB. Tč. 63. Tak aby JM. vám byla povi- novata, ale vy zase ničehož nic. Arch. II. 412. Čeho se má přidržeti a čeho se zase vystříhati. Kol. 4. A též zase (a naopak). Vš. 315. Keď je hus, dobrý kus, keď je prasa, nad to zasa. Pořek. Zátur. A to nynie sě děje, že otec proti synu a zase (umgekehrt) a dcera proti otci i mateři stojí; Majíce pravdu za lež a zasě lež za pravdu; Trojie jest do- týkánie velmi ohavné, kterýmž muž velmi hřeší ženy se dotýkaje a tak zasě: najprve v tanci. Hus I. 235., II. 59., III. 199. Jakož pravdu jasně na světlo staví, tak zase od- porné bludy poráží. Kom. Že jest řezbář se nám přiznal a zase i kdo jsme, přezvěděl. Har. Nižší k vyšším uctivosť proukazujte, vyšší zase k nižším přívětivě se mějte. Koc. — 5. = zpět, retro, retrorsum, zurück, wie- der. Obráceni buďte z.; Neotešlo z. sirdce naše. Ž. wit. 34. 4., 43. 19. Poďte zase a zpravte se toho. Tehdy šli oba Jan a Petr zasě a řekli. NB. Tč. 107. Mieni jeti a zase nepřijeti, leč . . . Výb. II. 39. Byli jsme na té cestě tam i zas jdouc půl léta. Pref. 682. Jednali o navrácení se zase do města k statkům a k rodině jich. Bart. Požehnaný budeš ven chodě a zasě sě vraceje; Nižádný, jenž sě chopie pluha a ozří sě zasě, nenie zpuosoben k království božiemu; Aby mě vám ráčil navrátiti i tam i zasě jeda bez poškvrny. Hus I. 304., III. 250., 278. Které slovo z úst vyletí, nižádnou měrou zase ne- vletí; Co někdy z úst vrabcem vyletí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Č. I jedesta opět zasě. Kat. 2585. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch. Prov. Dej mu to zase (vrať mu to). V. Co se v lese narodí, zase k lesu tahně. Slez. Opav. týd. 1885. Č. 21.