ZasekatiZasekati;
zaseknouti, knul a kl, ut, utí;
zaséci, zasíci, zaseku, (zastr. zasec), sekl, čen, ení;
zasekati, zasíkati, zasekávati =
začíti sekati, zu hacken anfangen;
uskříp- nouti, einzwicken, quatschen ;
sekati, usekati. klein hacken;
do špičky otesati, spitzig zu- hauen;
zahraditi, verhauen, verbacken, einen Verhau machen; na Slov. také:
přestati, aufhören;
se =
zahraditi se, sich verhauen, umschanzen;
tříti se, sich reiben, mit dem Fusse anstossen;
zaplésti se dluhy, sich ver- schulden, in Schulden fallen. Jg. —
abs. Potom ale práce zasekly (přestaly). Let. Mt. S. VIII. 2. 39
. — co: šindel (do špíčky jej otesati), Us., cestu (zahraditi), V., plošku (říká se špatně
flošku) i. e. v tom místě, kde se díra k střílení vyvrtati má, kladivem a želízkem přibrati. Vys. Z. jádro. (Uchází-li zvířeti jádro, sekne se mu třikráte želízkem do plece, krev utře se nepotřebovaným plát- nem. Podobně stane se dole na noze, čímž se krev spojí. Plátno se pak sbalí, zavrtá se do vrby a zatluče se kolíčkem ze hlohu. Vypučí-li hloh, i jádro prý se zvířeti na- lévá.) U Král. Hrad. Kšť. Z. snědek (seknu- tím za uchem. Dává se tomu, kdo stále vy- sýchá, ačkoli mnoho jí). Ib. Kšť. —
koho =
uskřípnouti, Plk.;
utlouci. Rk. Na Slov. —
jak (kde): hluboko z. Us. Cvalom dorazí a zasekne skokom pred matuškou, pred mla- ďou oplakanou žrebec bujarý s bohatýrom vážným. Sldk. Mart 6. —
kam: do dřeva. (Bolo) ako keď vietor zasekne sa medzi dve skaliska. Dbš. Obyč. 58. —
co, se kde: cesty
v lese,
na horách. Zasekal se nepřítel v lese. Us. — Hr. —
(co, se) čím. Něco nožem, sekerou z. Us. Krmí se liškou zase- kávajíc vlkem (o chytrém dráči). Mus. Z. se dluhy. Ten tam tou chromou nohou za- síkal (obloukovitě jí kráčel). Us. —
se. Kůň se zasekává (tře se nohou o nohu; v obec. mluvě
štrejchuje). Us. Ten se zasekal = na- dělal dluhů. Us. Chtěli se z. (záseky dělati). Skl. 1. 264. —
se komu. Bol raz jeden veľmi, ale veľmi chudobný kováč. Voľa- kedy sa aj dobre mal. Ale cože, keď re- meslo zaseklo sa mu (přestalo), časy prišly zlé, žena a dobré deti pytaly len jiesť? Dbš. Sl. pov. I. 8.