Zaslepiti
Zaslepiti, il, en, ení, zaslepovati = zrak otupiti, odníti, blenden, verblenden; učiniti, aby neviděl, verblenden ; zamazati, verschmie- ren. Jg., V. — koho, co. Blesk oči zaslepuje. Štelc. Dary zaslepujú i dobrých rychtárov. Na Slov. Tč. Marnosť lidi zaslepuje a života pozba- vuje. Na Ostrav. Tč. Láska otca zaslepuje, mnoho dítkam povoluje. Na Ostrav. Tč. Z. rudu (zamazati z podvodu, aby jí nebylo viděti). Pam. kut., Am. — co komu: oči, D., rozum. Chmel. — čím. Někomu oči dary z. Ros., Br., Ojíř. Žádnou radou klamnou se nezaslepte. Kká. Td. 327. Císař Fridrich hleděl svět z. svou okázalou úctou ke Kar- lovi Velikému. Ddk. III. 263. Vyjednávám zaslepilo krále Vladislava zvláště slibem o sňatku Heleny. Ib. III. 255. Zakrytě k nim mluvili zaslepujíce jim oči listy. Bart.