Záslib
Záslib, u, m. = zaslíbení, přípověď, das Versprechen, die Verheissung. Pl., Dch., Hlk. Dědic z-bů (žid); Z. Abrahamovi učiněný; Koho za držitele a nositele nových z-bů vyvoliti; Zmaření záslibu; Abrahamovi ale z-bem ho uštědřil Bůh; I my křesťané stá- váme se syny záslibu; Jak se přibližoval čas z-bu, jejž připověděl Bůh Abrahamovi; Naděje z-bu našim otcům daného. Sš. I. 14., 54., 99., II. 36., 53., Sk. 77., 275. (Hý.). — Vz Zásliba, Záslibek.