Záslona, záclona
Záslona, záclona, y, zácloň, ě (na Slov.), f., zásloní, zácloní, n. (Zlob.), záslonka, y, f., záslon, u, m. (Kat. 800.) = opona, stínidlo, der Vorhang, das Rouleaux, die Bedeckung, Verhüllung, Blende, Decke, der Schirm. Jg. V polském, ruském a jihoslov. jazyku jen: záslon, záslona, zasloniti. Ale záclona je také dobré m. záklona; klon, zá- klon = zastření, zakrytí. Vz Zrcadlo. Š. a Ž. 1858. Záslona: Plk., Št., Br., V., St. skl., Ros., Dal. Záclona: Sych., Gníd., Č., V., Troj., Jel., Plk. Tvary záclona, zacloniti a p. jsou dobré, poněvadž se sykavky prosté mění ve smíšené a naopak. Vz Gb. Hl. 102. Cf. s se střídá s c: ssáti — cucati. Z. dře- vená, jutová, krajková, Us. Pdl., stahovací. Včř. Z. I. 47. Z. Do oken, rouleaux; z-nu stáhnouti, zatáhnouti. Dch. Z. na Monstranci, velum. Šd. Z. půdy (ochrana, zástina, die Bodenbeschirmung). Sl. les. Vlasů z. Čch. Bs. 97. V zacloně Páně nijak neklesneš. Nudž. Skrývej mne v své z-ny stínu. Kom. Záclona ot vedra. BO. Ty prosby mají se nám teprv v nebesích úplně dokonati, ale zde jen od polu a v zásloně. Št. N. 53. Z. lesní. Kká. (Osv. V. 34.). Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 81., 84., 86. Z. u postele, die Blende. Šk. exc. Z-ny z oken ohrnouti; pod z-nou něco zakrývati. Sych. Z. u svíčky. Papr. Z-nu spustiti. Gníd. Nyní spadla s mých očí z. Us. Noc své z-ny rozprostřela. Plk. Majíc svobodstvo panovánie k zásloně pravdy. Št. I dal si mi z-nu spasenie tvého. Ž. wit. 17. 36. Hříchové mají svou z-u a omluvu. Br. Vz Záclona, Opona. — Z. v dělostřele- ctví = chrastí, kterým střelnice se zakrývá, die Blendung, Verdeckug. Bur. — Z. = ochránce, der Beschützer. I učiněn jest Ho- spodin z. má. Ž. wit. 17. 19. Hospodin z. života mého. Ib. 25. 1. Hospodin upřímých z. věčně bude. Kom.