Zasloniti
Zasloniti, zacloniti, sloň, il, ěn, ění; zaslá- něti (zacláněti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění; zaslo- ňovati = světlo zastoupiti, zastíniti, zastříti, zatemniti, verdecken, verschleiern, verhüllen, beschatten; ve světle státi, im Lichte stehen, das Licht vertreten; předstírati, vorgeben, entschuldigen; zaštítiti, obrániti, beschirmen, bedecken, beschützen. Jg. — V. — abs. Nic se nevidí, něco zaclání. D. — co, koho. Mrak oblohu zaclonil. Plk. Rozkoše nas za- sloňují a zaslepují. V. Z. slávu svých před- kův. V. Sv. duch tajné vstúpi v tě a moc vrchnie zasloní tě. Hr. rk. 181. Z. = pro- tegere. Ž. wit. 63. 3. Z. střílny, die Schiess- scharten verblenden. Čsk. Rumenec tvár zacloní. Kyt. 1876. 8. Túžba cit môj zaclo- nila, preto zrak môj slzy roní. Sldk. 247. Stieny sú mě zaclonily. Oblak jich stany zaslonieváše. BO. — co, koho, se čím. Za- clonilo se nebe oblaky. Troj. Zaclonil Bůh nebe mračným oblakem. Jel. Tvář svou rouškou z. L. Někoho stínem. V. Plecma svýma z-ní tebe. Ž. wit. 90. 4. Oko dlaní z. Čch. Bs. 86. Modlitby se zacloň svatým štítem.Čch. Mch. 38. Plecima svýma zasloní tobě. Ž. Kl. Zaslonil jej terči od razu. L. Z. se starostí (vymlouvati se). L. Zasloňuje svůj zlý účinek pijanstvím (zastírá). L. — komu. Co mně zacláníš? Ros. Aby mu ne- zacláněl (nestál ve světle). V. On mu zaclání (slávu jeho zastiňuje. Vz Nepřátelství). Prov. Hájičok zacloň hrob synovi. Mt. S. I. 9. — koho kde od čeho. Z níš je v stanu tvém od protivenstvie jazykóv. Ž. wit. 30. 21. Zacloněn bude od vedra. BO. — koho před kým. On vlasť svoju zacloní pred ohnivým drakom. Kuzm. — kdy. U potřebě vás za- clonie. BO. — Zacloniti, vz Záslona.