Zaspati
Zaspati, spím, spi, al, án, ání (vz Spáti; zastr. zasypovati, zasypnouti, zasýpati), za- spávati = spáním zameškati, verschlafen, schlafend versäumen; nedbalstvím zameškati, verschlafen, vernachlässigen, versäumen; usnouti, začíti spáti, einschlafen. Jg. — abs. Obuď mne, ať nezaspím. Us. Tč. Aby zaspal a neplakal, jeho zahřívajú. Brt. P. 163. Storáz si dumá, že zaspí, skoná, a za- spať, skonať nemože. Btt. Sp. 115. Keď za- spával, pošklbla ho matka za vlasy. Dbš. Sl. pov. IV. 7. Anička dokonala modlitbu, z. ale nemohla. Nitra IV. 224. Zaspal, když sv. duch rozum rozdával = je hloupý. Us. Proč se zapomínáš a jako zaspáváš, pane náš. Grad. (Č.). Proč zasypnieš, Hospodine? Ž. wit. k. 43. (Č.). Proč zasypuješ, Hospodine ? Z. wit. 43. 23. (Gb.). Nezaspí on (i. e. pří- ležitosti. O chytrých se říká). Vz Chytrý. Prov. Ros. — co: kázání, východ slunce, hoře. Ros. Zaspala sem krávy se švarným šohajem. Sš. P. 542. — Kom. — čeho. On nerád svého (zisku) zaspí. V. — jak. Vstaň a nezaspíš do konce. Ž. wit. 43. 23. Dievky sa pokládaly a nebol by si sa stačil otče- náš vymodlit, zaspaly, akoby jim bol po- robil (udělal). Dbš. Sl. pov. I. 336. A jeho pán zase tuho zaspal. Ib. I. 227. — kdy. Nikdy on také neurobil. Aj teraz len za- spal, čo ustatý prišiel z cesty. Phld. IV. 224. Dnes jsem zaspal. Us. Po chvíli zaspal (usnul). Č. Ct. II. 478. — kde. Zaspala ne- viesta v zelenej dubine. Sl. spv. IV. 160. Zaspal v seně, Kká. Td. 47. Z-la Anička na bílém fěrtušku i Janíček na červeném líčku. Sš. P. 155. Slnko mi bolo za Tatier syna, z nich som ho videl hor'vstávať, i milo hľadieť na ne z výšiny a v nich pokojne zaspávať. Čjk. 63. Z. hrušky v popele (něco zanedbati). Džl. — proč. Trápením něco z Hdk. C. 29. Večer začal žobrák (žebrák) jajkať, že pre neho ani zaspať nemohly. Dbš. Sl. pov. I. 84. Od velikej lásky obádvá zaspali. Sš. P. 541. Nasypal do polievky prášku, od ktorého každý musel zaspať. Dbš. Sl. pov. I. 33.